Základům pravidel společenského chování se učit nebudeme, ale těm hudebním bychom rozhodně mohli. Yellowcard nejsou žádní novicové scény a jejich systematicky podávaná doporučená denní dávka rocku, punku s popovou patinou.
Co mají společného Jimmy Eat World, New Found Glory, Yellowcard nebo The All-American Rejects? Krom Spojených států, tedy země původu, i hudební styl, který by se dal popsat jako směsice – na pop příliš mnoho kytar, na punk málo drsné a rock pouze s přídomkem alternativní. A když v rámci dlouhodobého fungování kapel dochází k jejímu vývoji a změnám, škatulky a žánry sedí asi jak oblečení zděděné po bratranci. Tedy pryč s nimi.Rozhodně bych doporučil projet jejich diskografii, kde je určitý posun znatelný – od převažujících říznějších začátků, po promyšlenější i pomalejší až baladické kusy, které otevírají palčivá témata (ne)fungování světa. Vypíchl bych ale ještě jedno specifikum téhle patičky, a to housle.